15. září 2007 v 21:16
|
Marie Terezie
Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň - 29. listopadu 1780 Vídeň), známá zpravidla jako "císařovna Marie Terezie", často označovaná jako Matka dvou císařů byla královnou uherskou (1741-1780) a českou (1743-1780) a manželkou Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl 13. září 1745 zvolen římským císařem. Za císařovnu je sice označována, ale jako žena nemohla být císařovnou zvolena a ani korunována tímto titulem, byla pouze manželkou císaře. Marie Terezie byla hned první den svého života pokřtěna a celým jménem se jmenovala Marie Terezie Walburga Amálie Kristýna.
Narodila se jako nejstarší dcera císaře Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické a v důsledku Pragmatické sankce z roku 1713 byla de facto předpokládanou dědičkou habsburských zemí (rakouského dědictví), protože její jediný bratr Leopold zemřel ve věku necelých sedmi měsíců ještě před jejím narozením.
Neuteklo moc času a roku 1730 umírá i nejmladší, teprve 6-ti letá, sestra Marie Terezie - Marie Amálie.
Dětství Marie Terezie
Marii Terezii vychovávali hned od mládí Jezuité, kteří ji učili hlavně náboženství, a Marie zůstala v jejich řadách až do své smrti. Kromě náboženství se Marie učila dějinám, latině, francouzštině a němčině. Dále pak ještě například kreslení, tanci a hudbě.
V 7 letech tančí společně s Marii Annou v opeře Euristeo, jejímž autorem byl Zenón. Později, ve 13 letech, v den otcových jmenin (tj. 4. listopadu 1730), Marie Terezie poprvé zpívá před publikem v kankánu Germania il di che spende Sagro all. Hned za dva roky si užívá i svou první hereckou premiéru v komedii Il cicisbeo consolato.
V roce 1728 se stala vychovatelkou Marie Terezie hraběnka Charlota Fuchsová, se kterou zůstává až do její smrti v roce 1754. Marie si Charlotu velmi oblíbila, říkávala jí "mami" a po smrti ji jako jedinou nechala pochovat do rodinné Kapucínské hrobky, kde leží hned vedle ní a jejího chotě Františka I., kterého Marii pomohla získat.
Námluvy Marie Terezie
S Františkem I. se poprvé setkala již v 6 letech, kdy přišel z Nancy do Vídně. Ihned si ho oblíbil otec Marie Terezie - Karel VI., jenž v něm viděl svého syna, kterého mu osud odepřel. Snad největším problémem v počátcích vztahu mezi Marií Terezií a Františkem I. byl věkový rozdíl: Marii Terezii bylo 6, Františkovi I. 15. František I. byl velký na to, aby si s Marií Terezií hrál a při oficiálních oslavách, bálech a podobně je navíc rozděloval i protokol.
Dalším problémem byl fakt, že případné spojenectví mezi Habsburky a Lotrinčany by ještě více popudilo Francii. Navíc fakt, že se pravděpodobně již nenarodí (což se také později potvrdilo) mužský následovník rodu, hrál významnou roli při úvahách Karla VI., za koho provdá svou nejstarší dceru, protože pokud by existoval mužský následovník, vše by bylo jednoduší. V úvahu přicházely sňatky s wittelsbašským kurpmistrem (v tom případě by se k Rakousku přidalo Bavorsko, což by ale způsobilo rozkol nejen v Evropě, ale i v říši), nebo se Španělským následovníkem trůnu. Karel VI. se navíc Anglii zavázal, že svou dceru provdá pouze za prince s menší rolí, což zase nahrávalo Františkovi I.
Ten se roku 1729 navíc stává, po smrti svého otce, lotrinským vévodou, čehož se obávala Francie. Vše usnadnila válka o polské následovnictví, která probíhala mezi léty 1733 a 1735 a v níž bojovalo Rakousko s Ruskem proti Francii a Španělsku. Vše nakonec dopadlo tak, že Rakousko získalo Parmu a Piacenzu a naopak ztratilo Neapol a Sicílii. František I. ztratil Lotrinsko.
Díky ztrátě Lotrinska a uznání pragmatické sankce Francií již nic nestálo v cestě k provedení svatby Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského. Navíc, jak udává literatura, byla Marie Terezie do svého budoucího manžela zamilovaná, takže ani odpor z její strany se neočekával.
František I. požádal Marii Terezii o ruku dne 31. ledna 1736, tentýž den byli ale od sebe odloučeni, Marie Terezie zůstala ve Vídni a František I. se přesunul do Bratislavy, jak to vyžadovala etiketa. Svatba byla naplánována na 12. února 1736 v Augustiánském kostele ve Vídni. Svatbu prováděl papežský nuncius Domenico Passionei. Oba své ano řekli latinsky. Celá svatba a svatební veselení bylo ukončeno posledním dnem masopustu - 14. února 1736.
Na líbánky odjeli do Maria Zell, kde si nechali požehnat velkou rodinu, což se jim také povedlo - Marie Terezie porodila 16 dětí. Bohužel, 7. června 1740 umírá nejstarší dcera, navíc v té době, i když měli už tři potomky, ani jeden z nich nebyl syn.
Marie Terezie byla fakt dobrá... :D Škoda jen, že nás neměla ráda. A všechno jenom proto, že jí Češi nepodpořili...