Před měsícem jsem dávala na blog článek o publikaci Káva, čaj, čokoláda ve šlechtickém salonu a dnes o ní napíšu podrobněji. Dnes vám řeknu něco o kávě a o čaji a čokoládě až později :-)
Káva
Kávovník se do Evropy poprvé dostal roku 1706, kdy byla přivezena jedna sazenice z Jávy do skleníku botanické zahrady v Amsterdamu. V roce 1714 věnovali Holanďané kávovníky keř francouzskému králi Ludvíku XIV., který pro něj nechal postavit speciální skleník. Král si kávu velice cenil a přikázal střežit tajemství jejího pěstování, protože chtěl vybudovat světový monopol na pěstování kávy a ve francouzských koloniích. To se ovšem nepovedlo. Guvernér Francouzské Guayány hrabě d' Orvillers přijal v Cayenne brazilskou misi dobré vůle vedenou majorem Franciscem de Mello Palhetem a seznámil ho se svou manželkou. Palhetova mise skončila úspěchem a navíc se do něj guvernérova mladá žena zamilovala a věnovala mu darem kávové bobule a tisíce sazenic. Ze státu Pará, kam ji Palhet dovezl, se šířila do Minas Gerais a Sao Paula. Brazílie se stala největším producentem kávy na světě a odtud pronikla koncem 19. století do Keni a Tanganiky. Rozšířeny jsou především tři druhy kávy: arabica, robusta a liberica.
Pití kávy v Evropě
Do Evropy kávu přivezli Benátčané, pak se šířila prostřednictvím Osmanské říše přes Balkán a Uhry. U nás je první zmínka o kávě v pamětech Haranta z Polžic a Bezdružic, který ji poznal na své cestě do Cařihradu v roce 1598. Na starém kontinentě zdomácněla od roku 1650 jako lahodný a povzbuzující nápoj. Nejprve se její konzumace rozšířila na panovnických dvorech.
Kavárny
V roce 1554 byla otevřena první kavárna v Cařihradě. Další vznikla dle tureckého vzoru roku 1647 v Benátkách. V 60. letech 17. století byla otevřena první kavárna v Paříži. V poslední čtvrtině 17. století pak vznikaly kavárny v Marseille, Amsterdamu, Den Haagu i v Hamburku. Koncem 19. století bylo v Praze 33 velkých a 38 menších kaváren, v Brně 30 větších a 63 menších kaváren. Od roku 1715 mělo každé rezidenční, správní a univerzitní město vlastní Coffee House. V kavárnách se nabízely horké nápoje - čaj, káva, čokoláda, také cukr, tabák, koření, likéry, sobrbety, cizí vína, piva, k dispozici byly také noviny a časopisy, provozovaly se i hazardní hry. Vinárny obsadila měšťanská honorace, pivnice byly v rukou cechů a šenky byly přístupné všem. Šlechta navštěvovala na cestách hostince a ve městech kavárny. Do kaváren začali docházet i příslušníci nižších vrstev, a proto si členové aristokracie a měšťanstva začali vytvářet ke konci 18. století první uzavřené kluby. V kavárnách se scházeli výhradně muži: politici, novináři, právnívi, umělci, literáti, architekti, obchodníci, řemeslníci a povozníci.
Kávové věnečky
Až do 19. století nebylo zvykem, aby kavárny navštěvovaly ženy. Začaly tedy organizovat domácí sešlosti zvané "kávový věneček", které jsou poprvé popsány roku 1715, kdy v Lipsku vyšla kniha "Frauenzimmerlexikon". Věneček byl denním nebo týdenním setkáním dam shcázejících se v návštěvních pokojích soukromých sídel. Zpočátku výhradně ženskou společnost postupně doplňovala pánská přítomnost, díky níž se hlavní program pití kávy a pojídání sladkostí obohacoval o nová konverzační témata a hraní karet. Ve Vídni v paláci Kinských na Freyungu se v letech 1770 - 1790 vždy jendou až třikrát týdně scházelo proslulé společenství známé jako "pět dam", které tvořila Marie Sidonie Kinská se svou starší sestrou Marií Clary, sestry Leopoldina a Eleonora Liechtensteinovy a Leopoldina Kaunitzová. Tento neformální, ale respektovaný spolek určoval po dvacet let společenské zásady v kruzích vídeňské aristokracie.
simple summer dresses |
Kafe kafe kafe♥ Pěkný článek:)