Říjen 2013

Zbožňované Ratibořice :)

8. října 2013 v 0:42 Výlety

V srpnu jsem se konečně podívala do Ratibořic. Vydali jsme se tam s mamkou a bráchou vlakem. Cesta byla přijemná a rychle utíkala. Dokonce jsme si i sedli :D, což bývá o prázdninách docela problém (a vlastně nejen o prázdninách). Vystoupili jsme v České Skalici a poté šli pěšky asi 2-3 km směr Ratibořice, cestou jsme si prohlédli malý hřbitůvek, kde jsou pohřbeni vojáci z období prusko-rakouské války (1866) a vstup byl na vlastní nebezpečí kvůli padajícím větvím. To bych nebyla já, abych se tam nešla podívat :). Ráda totiž navštěvuji staré hřbitovy a šlechtické hrobky. Někomu to může připadat jako trochu morbidní záliba, ale když mě to zajímá. No, ale to jsem malinko odbočila. Poté jsme došli do Zlíče, kde jsme narazili na sochu Boženy Němcové. Za chvíli už byl vidět nádherný zámeček, tedy hlavní cíl naší cesty. Nešli jsme po hlavní cestě, ale trochu si protáhli trasu odbočením doprava, což vůbec nevadilo, protože se odtamtud daly pořídit krásné fotky zámku a navíc nám vyšlo počasí, tak proč se neprojít, že ano? :) Když jsme přišli na místo, zakoupili jsme si vstupenky a já si zaplatila i fotografování v interiérech zámku. Chvíli jsme čekali venku, než začne prohlídka, která trvá necelou hodinku. Bylo to úžasné, přesně jak jsem čekala :). Sice vybavení není úplně původní, ale tak nějak to mohlo v té době vypadat. Moc se mi líbily např. empírové hodiny. Po prohlídce jsem si nakoupila pohledy a hlavně brožurky. Určitě bych se sem někdy chtěla znovu podívat. Je to místo, které musí být nádherné v každou roční dobu. Od zámku jsme zamířili směrem do Babiččina údolí a po cestě se ještě stavili v jedné útulné kavárničce v Zahradním domě na výborný dortík a kávičku. S mamkou jsme si daly dort s belgickou čokoládou (doporučuji!) a brácha malinový. Po příjemné pauze jsme pokračovali v cestě kolem sousoší Babičky s vnoučaty ke Starému bělidlu a Viktorčinu splavu a poté jsme se zastavili v Rudrově mlýně a vodním mandlu. Škoda jen, že jsme nedošli k Rýzmburskému altánu, ale byli jsme za ten den nachození až až. Je třeba, nechat si něco i na příště. Při cestě zpátky jsme se ještě chvíli zastavili u zámku a poté jsme si to namířili k Loveckému a čajovému pavilonu. Ten sice není přístupný, myslím, že v něm sídlí lesní správa, ale i zvenku je krásný. Tímto se loučím s Ratibořicemi a snad někdy v budoucnu nashledanou! :) Už nás čekala jen zastávka na pozdní oběd v České Skalici a pak hurá na vlak. A samozřejmě ještě později přidám fotečky...











U sochy Boženy Němcové ve Zlíči


Lovecký a čajový pavilon

Staré bělidlo

Sousoší babičky s vnoučaty







Bathildis Amalgunde










Vynikající dort s belgickou čokoládou :-*





Sbohem krásný zámečku....nebo spíš nashledanou někdy příště :)